Co je afázie
a jak funguje
Afázie je porucha porozumění a tvorby řeči.
Vzniká v důsledku narušení řečového centra v mozku, nejčastěji při cévní mozkové příhodě, ale také při nádorových onemocněních nebo úrazu hlavy.
Další logopedické diagnózy
Afázie není jediným narušením řeči, které může pacienty postihnout a které se týká logopedie. Kromě klasických logopedických diagnóz řešených často u dětí, jako je například dyslálie (patlavost) – porucha artikulace, balbuties (koktavost) a vývojová dysfázie, se u dospělých pacientů můžeme nejčastěji setkat s dysartrií a dysfagií.
Dysartrie
Dysartrie je získaná porucha artikulace, tedy vyslovování. Vzniká na podkladě neurologického poškození, ke kterému dochází nejčastěji v důsledku cévní mozkové příhody (cca u 50 % pacientů se dysartrie objeví), traumatického poškození mozku nebo neurodegenerativních onemocnění.
Dysartrie zahrnuje potíže s výslovností, tvorbou hlasu, rezonancí a dýcháním. Konkrétně se projevuje např. setřelou výslovností, pomalejším tempem řeči, monotónním projevem, chrapotem a dalšími příznaky. Dysartrie může na první pohled připomínat afázii, ale na rozdíl od ní nesouvisí s potížemi v porozumění mluvené či psané řeči, výbavnosti slov ani gramatické struktury jazyka, ale jedná se pouze o obtíže motorické realizace řeči. Tato porucha může značně ovlivnit komunikaci a kvalitu života. Prognóza závisí na mnoha faktorech, včetně rychlosti zahájení terapie.
Dysfagie
Dysfagie je porucha polykání. Jedná se o poměrně častý problém u starších osob, zejména u těch, které trpí neurologickými onemocněními, jako je Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza, ALS (Amyotrofická laterální skleróza) nebo cévní mozková příhoda (u osob po mrtvici se dysfagie vyskytuje u zhruba 65 % pacientů).
Polykání je složitý fyziologický proces, který obsahuje řadu koordinovaných kroků a svalových kontrakcí, aby se potrava a tekutiny bezpečně přenesly z úst do žaludku. Dysfagie zahrnuje obtíže v kterékoli fázi tohoto procesu. Může se projevovat jako kašel nebo vlhce znějící hlas během nebo po jídle, bolest při polykání, zvýšené úsilí nebo neschopnost polknout, únik potravy z úst, aspirace (vdechnutí) potravy nebo tekutin do dýchacích cest, snížená schopnost kontroly slin v ústech aj.
Potíže s polykáním mohou vést k nedostatečnému příjmu potravy a tekutin, což způsobuje riziko podvýživy, dehydratace a nechtěného úbytku hmotnosti. Navíc, když potrava nebo tekutina uniká do dýchacích cest, může způsobit infekce nebo zápal plic. Pokud se setkáte s některým z těchto problémů, je důležité potíže konzultovat s lékařem nebo specialistou a objednat se například na vyšetření FEES nebo rentgen polykacího aktu, aby byl lékař schopen polykání posoudit.