Rozhovor s ergoterapeutkou Bc. Simonou Koutnou Ježkovou

Na otázky spojené s ergoterapií nám odpověděla Bc. Simona Koutná Ježková, ergoterapeutka se zkušenostmi s prací na nemocničních odděleních a s pacienty po cévní mozkové příhodě. Tomuto tématu se věnovala také ve své závěrečné  bakalářské práci.

1. Dochází k Vám často lidé po CMP? Máte zkušenosti i s osobami s afázií?

Ano, osoby trpící následky mozkové příhody vyhledávají služeb ergoterapeuta často. Bohužel, ne všichni, kdo by potřebovali, se k ergoterapii dostanou. Ergoterapeutů je stále poměrně málo a laická i odborná veřejnost má často o ergoterapii mylné nebo žádné informace.

2. Co jim může ergoterapie nabídnout?

U afázie jako takové ergoterapeut trénuje psaní a výbavnost slov, kognitivní funkce. Může spolu s klientem založit afatický deník – sešit pro trénink a sledování zlepšení stavu. Dále také sestavit nebo vybrat vhodnou komunikační tabulku (ideálně ve spolupráci s logopedem). Můžeme spolupracovat i s rodinou – doporučit například vhodné způsoby komunikace s klientem, aj.

3. Většina pacientů dochází na fyzioterapii, občas někdo na logopedii. Co nového do toho vnáší ergoterapie a proč by neměla být opomíjena?

Ergoterapie se zaměřuje na soběstačnost. V rámci ergoterapie proto s pacienty řešíme vše, kde klient pociťuje její ztrátu. Pro každého to může být něco jiného. Pro někoho je to podepsat se, pro dalšího obléknout a přebalit dítě. Ergoterapie je vždy cílená tak, aby se náš klient cítil do maximální míry soběstačný. Je-li třeba, pomáháme klientovi naučit se znovu obléknout, vykoupat, uvařit si. Soběstačnost může být ovlivněna funkcí ruky a kognitivních, tedy poznávacích funkcí. Terapie se proto může zaměřit i na tyto oblasti. Dále můžeme doporučit kompenzační pomůcky nebo možnosti snížení bariér domácího a pracovního prostředí.

4. Proč je ergoterapie tak účinná po poškození mozku?

Jakákoliv forma léčebné rehabilitace je po CMP účinná (logopedie, fyzioterapie, psychologie, atd.) Aby bylo dosaženo nejlepšího možného výsledku, je nezbytné, aby tyto složky spolu koordinovaně spolupracovaly. Každá z těchto složek pomáhá klientovi jiným způsobem. Ergoterapie je nezbytnou součástí koordinované rehabilitace.

5. Jak dlouho se na ergoterapii průměrně dochází?

Dalo by se říci, že ambulantně přichází klienti s předpisem průměrně na 6-10 terapií. Pokud tento počet není dostačující, dá se terapie po domluvě s ošetřujícím lékařem prodloužit.

Pacienti hospitalizovaní v rámci rehabilitačních, neurologických nebo jiných oddělení nemocnic, mívají četnost ergoterapie indikovanou na základě svých potřeb a možností oddělení. Může se jednat o denní terapie, jednorázovou konzultaci nebo terapie několikrát do týdne. Vždy záleží na potřebách pacienta.

6. Se kterými dalšími diagnózami máte zkušenosti a úspěchy?

Ergoterapeut může pracovat s osobami jakéhokoliv věku a postižení (mentálního, fyzického, psychického, sluchového, zrakového, a jejich kombinací). Ergoterapie probíhá v rámci sociálních zařízení jako jsou domovy pro seniory, nemocnice, speciální pedagogická centra, psychiatrické nemocnice, různá oddělení nemocnic včetně třeba popáleninových center.

7. Pokud chce někdo začít docházet na ergoterapii, co proto musí učinit?

Požádat svého lékaře (praktický lékař, neurolog, ortoped, ev. jiný) o předpis na ergoterapii. Dále si v místě bydliště ergoterapii najít. Při rehabilitačních odděleních nemocnic ergoterapeuté běžně pracují.

8. Jaký poukaz od praktického lékaře má přinést?

Jedná se o poukaz FT, tedy stejný jako na fyzioterapii.

9. Samostatné cvičení je tedy na pojišťovnu? A jsou s léčbou spojeny ještě nějaké vedlejší náklady? Jak je to například s pomůckami?

Ano, terapie je na pojišťovnu. Existují i rehabilitační centra soukromá, kde klient terapii platí.

V některých případech doporučujeme klientům kompenzační pomůcky. Jedná-li se o pomůcku pro soběstačnost (například nástavec na WC nebo navlékač ponožek), pomůcky si hradí klient sám. Jedná-li se o pomůcku pro zlepšení mobility (například hole nebo mechanický vozík), je pomůcka hrazená zčásti nebo plně pojišťovnou.

8. Co byste pacientům vzkázala, aby neklesali na mysli?

Náhlý vznik mozkové příhody s veškerými svými projevy musel pro vás být opravdovým šokem. Neztrácejte naději. Mozek je naštěstí neuroplastický. Zejména v prvním roce od vzniku mozkové příhody, je při správně nastavené terapii možné docílit největších úspěchů. Trénovat, rehabilitovat a neztrácet motivaci je pro úspěch nezbytné.

Ani vy, kdo jste prodělali mozkové trauma před delší dobou, nemusíte klesat na mysli. I tak má terapie smysl a může enormně zlepšit vaši kvalitu života.

Vlivem mozkové příhody a změnou životní situace můžete pociťovat ztrátu vůle a motivace k terapii nebo depresi. Nebojte se požádat o pomoc psychologa. Psychická pohoda může výrazně ovlivnit výsledky terapie.